Open space: jak propojit kuchyni a obývák a nezpůsobit chaos

Open space vypadá na fotografiích skvěle. Jenže mezi hezkou vizualizací a místností, ve které se dobře žije každý den, je často velký rozdíl.

Otevřená kuchyně propojená s obývacím pokojem se během posledních let stala standardem většiny novostaveb i rekonstrukcí. Dává to smysl. Prostor působí větší, světlejší a přirozeně podporuje společný rodinný život. Zatímco jeden připravuje večeři, druhý odpočívá na sedačce a děti si hrají u jídelního stolu. Všichni jsou spolu, aniž by byli zavření každý v jiné místnosti.

Jenže právě v tom je i největší úskalí. Kuchyň už není samostatná místnost, kterou po vaření jednoduše zavřete. Stává se součástí obývacího pokoje a vše, co se v ní děje, ovlivňuje celý interiér. Špatně navržený open space pak nepůsobí vzdušně, ale chaoticky. Neustále máte pocit nepořádku, i když jste právě uklidili.

Přitom většina těchto problémů nevzniká až při používání. Začínají mnohem dříve – už ve chvíli, kdy se navrhuje dispozice.

Mnoho lidí začne výběrem dekorů, barev nebo inspirací na sociálních sítích. Hodiny porovnávají matné a lesklé povrchy, vybírají pracovní desku nebo typ osvětlení. Přitom to nejdůležitější bývá úplně někde jinde.

Každá domácnost funguje jinak. Někdo vaří třikrát denně, jiný jen o víkendech. Někdo potřebuje velkou pracovní plochu na pečení, jiný ocení spíš prostornou spíž. Rodina s malými dětmi bude mít jiné nároky než pár, který tráví většinu času mimo domov.

Právě proto by měl návrh vždy vycházet z každodenního života, ne z katalogových fotografií. Krásný interiér totiž nemusí být automaticky praktický. A naopak – dobře promyšlený prostor často působí přirozeně právě proto, že všechno má své místo.

Kuchyň a obývák by měly mluvit stejným jazykem

Častou chybou je navrhovat obě části odděleně. Kuchyň dostane jeden styl, obývací pokoj druhý a mezi nimi vznikne ostrá hranice. V jednom prostoru se objeví světlý dub, ve druhém tmavý ořech. Kuchyň má minimalistické černé prvky, zatímco obývací pokoj působí rustikálně.

Výsledkem není harmonický celek, ale dvě místnosti, které byly pouze odstraněním příčky ,,násilně“ spojeny.

Mnohem lépe funguje, když se některé materiály nebo barvy v prostoru opakují. Stejný dekor dřeva může pokračovat z kuchyňských skříněk na televizní stěnu nebo knihovnu. Černé detaily se mohou objevit na svítidlech, úchytkách i konferenčním stolku. Díky tomu celý interiér působí klidněji a člověk nemá pocit, že se v jedné místnosti střídá několik různých stylů.

V otevřeném prostoru je vidět úplně všechno

To je něco, co si mnoho lidí uvědomí až po nastěhování.

Sednete si večer na sedačku a místo pohledu do zahrady vidíte houbičku u dřezu, kapsle do kávovaru, odloženou utěrku nebo nádobí čekající na myčku. V samostatné kuchyni by vám to možná vůbec nevadilo. Jenže v open space se kuchyň stává součástí obývacího pokoje a každý detail je neustále na očích.

Proto se vyplatí navrhovat co nejvíce uzavřených úložných prostor. Kávovar může mít vlastní výsuvnou niky, drobné spotřebiče mohou být schované za výklopnými dvířky a vše, co nemusí být vystavené, by mělo mít své místo uvnitř skříněk.

Paradoxně právě množství skrytého úložného prostoru rozhoduje o tom, jestli bude interiér působit luxusně a uklizeně i po běžném pracovním dni.

Ostrůvek není známkou moderní kuchyně

Když se řekne kuchyň na míru, mnoho lidí si automaticky představí velký ostrůvek uprostřed místnosti. Jenže ostrůvek není cílem. Je pouze jednou z možností.

Pokud je prostoru dostatek, může být skvělým centrem domácnosti. Vaří se na něm, snídá, děti u něj píšou úkoly a při návštěvě kolem něj přirozeně vznikají rozhovory.

Jestliže je ale místnost menší, může se z něj stát překážka. Každý průchod je stísněný, otevřené myčce nebo troubě se lidé vyhýbají bokem a pohyb po kuchyni přestává být pohodlný.

Někdy je mnohem praktičtější poloostrov nebo jídelní stůl navazující na pracovní desku. A někdy je nejlepší žádný ostrůvek vůbec. Dobrý návrh totiž nevychází z trendů, ale z konkrétního prostoru.

Pohled z pohovky je stejně důležitý jako pohled od dřezu

Při navrhování kuchyně se většina pozornosti soustředí na pracovní trojúhelník, ergonomii nebo dostatek odkládacích ploch. To všechno je správně.

Stejně důležitý je ale i opačný pohled.

Co uvidíte, když si večer sednete do obývacího pokoje?

Právě tento pohled budete mít před očima každý den. Pokud přímo naproti sedačce stojí vysoký sloupec spotřebičů nebo pracovní plocha plná drobností, bude prostor působit neklidně.

Někdy stačí otočit pracovní část kuchyně jiným směrem. Jindy pomůže lépe umístěný ostrůvek nebo vyšší pracovní zástěna, která zakryje běžný provoz kuchyně. Jsou to drobnosti, které na půdorysu téměř nevyniknou, ale při každodenním používání mají obrovský význam.

Osvětlení rozhoduje o atmosféře více, než si myslíte

V otevřeném prostoru už nestačí jedno stropní světlo uprostřed místnosti.

Každá část interiéru má jinou funkci a potřebuje jiné světlo. Nad pracovní deskou oceníte silnější a přesné osvětlení, které usnadní vaření. Nad jídelním stolem naopak příjemné světlo, které vytvoří atmosféru při společné večeři. Obývací část by měla být nejklidnější – s nepřímým osvětlením, lampou nebo podsvícenými policemi.

Právě možnost rozsvítit jen tu část prostoru, kterou zrovna používáte, výrazně mění celkový pocit z interiéru. Večer pak nemusíte sedět pod ostrým světlem celé místnosti, ale vytvoříte si mnohem příjemnější atmosféru.

Méně materiálů znamená klidnější interiér

Protože v open space vidíte celý prostor najednou, každá změna materiálu je mnohem výraznější než v oddělených místnostech.

Častou chybou je snaha zkombinovat několik dekorů dřeva, různé odstíny barev, více druhů kamene a několik kovových povrchů. Každý jednotlivý materiál může být krásný, ale dohromady začnou mezi sebou soupeřit.

Většinou mnohem lépe funguje střídmost. Jeden hlavní dekor dřeva, jedna dominantní barva a jeden výraznější akcent vytvoří interiér, který působí nadčasově. Za pět nebo deset let vás navíc pravděpodobně nepřestane bavit.

Nepodceňujte hluk

Na vizualizacích ho neuvidíte. Přesto je to jeden z nejčastějších důvodů, proč lidé nejsou se svým open space úplně spokojení.

V otevřeném prostoru se zvuk šíří mnohem více než v oddělených místnostech. Zapnutá myčka, digestoř nebo mixér jsou slyšet i při sledování filmu. Proto se vyplatí přemýšlet nejen nad vzhledem spotřebičů, ale také nad jejich hlučností.

To platí i při výběru materiálů. Jak zní hrníček při pokládání na různé plochy jsme pro vás natočili.

Stejně tak pomohou textilie, závěsy, koberec nebo čalouněný nábytek, které část zvuku přirozeně pohltí. Interiér pak nebude působit jen útulněji, ale bude i příjemnější pro každodenní život.

Nejdůležitější je, aby prostor fungoval i za pět let a déle

Trendy se mění. Jednou jsou populární černé kuchyně, podruhé světlé dřevo nebo výrazné kamenné dekory. To všechno lze později upravit.

Dispozice už ale zůstane.

Proto je mnohem důležitější věnovat čas správnému návrhu prostoru než výběru konkrétního odstínu dvířek. Když je dobře promyšlené uspořádání, dostatek úložných prostor, návaznost jednotlivých zón i osvětlení, bude interiér fungovat dlouhé roky bez ohledu na to, jaké trendy zrovna přijdou.

Otevřená kuchyň s obývacím pokojem dokáže být jedním z nejpříjemnějších míst v celém domě. Aby ale nepůsobila chaoticky, nestačí vybrat kráskou kuchyň nebo designovou sedačku. Je potřeba navrhnout celý prostor jako jeden celek, kde na sebe navazují materiály, světlo, dispozice i způsob každodenního používání.

Právě tehdy vznikne interiér, který nebude působit dobře jen na fotografiích, ale především bude příjemným místem pro každodenní život.

---

Plánujete otevřenou kuchyň s obývacím pokojem?

Dobře navržený open space není o tom, kolik metrů čtverečních máte k dispozici. Je o tom, jak bude prostor fungovat každý den. Rádi s vámi navrhneme řešení, které bude praktické, nadčasové a bude dávat smysl právě vašemu způsobu života.